Flat coated retrívr

Předchůdci

Flat coated retrívr (retriever) vznikl křížením tehdejších setrů,kteří přispěli na vzhled a kvalitu srsti, St. John's dog se podílel na celkovém vzhledu, po Skotském ovčákovi (dlouhosrsté kolii) a také po vodních španělech získal výbornou srst s podsadou a po kolii hlavně perfektní poslušnost a chuť pracovat "will to please". Nesmíme zapomenout, že k jeho předkům patří i Novofundlanský pes a Wawy cated retrívr.

                      1.Setři                                           2.St. John's dog

  3.Skotský ovčák (dlouhosrstá kolie)                        4.Vodní psi

             5.Novofundlanský pes                              6.Wavy coated retriever

Úvod - základní historie

Skupina retrieverů, do které flat coated retriever patří, je poměrně mladou skupinou loveckých psů. Teprve v 19. století se začala formovat jednotlivá plemena. To zapříčinil jiný způsob a jiné podmínky lovu. Z počátku se retrieveři obecně používali k přinášení – od toho pochází i jejich jméno – anglické „retriev“ znamená vracet či donášet.Flat coated retriver byl své doby nejoblíbenějším plemen retrievera. Postupem času ho ale předběhli golden retrieveři a labradoři. I přesto mu však zůstalo několik nej. Své konkurenty předčí svou ladnou elegancí, lepším čichem a svou živostí. V Anglii byl oficiálně uznán jako samostatné plemeno roku 1898, standard z roku 1923 víceméně platí dodnes. Do ČR byl poprvé dovezen v roce 1990.

Historie

Flat coated retrívr byl vyšlechtěn ve Velké Británii v 19.století. Původně byl vyšlechtěn k přinášení zastřelené zvěře tzv. měkkou mordou ze souše i z vody. Dříve byl Flat coated retrívr nejčstějším retrívrem vůbec.

Mr. Shirley, první sekretář anglického Kennel Clubu založeného v roce 1873, začal od roku 1876 registrovat různá plemena retrívrů. Největší zalíbení našel právě ve Flat coated retrívrech.Od konce 19. a začátkem 20. století začali být hladkosrstí retrívři stále více nahrazováni labradory. Po druhé světové válce se tak toto plemeno ocitlo na pokraji vyhynutí.Jedině úsilí několika britských chovatelů vděčíme za to, že toto plemeno nevyhynulo. Zhruba od roku 1960 početní stavy hladkosrstých retrívrů ve Velké Británii i v dalších částech Evropy znatelně stoupají a tito elegantní psi si získávají příznivce po celém světě.

Chov Flat coated retrievera v českých zemích

ing. František Korda - výňatek ze zpravodaje 3/2000

   Jak to tedy bylo před těmi 23 lety. Pan ing. Kubeš tehdy uvažoval rozšířit svůj chov o další plemeno.. V té době, v roce 1990 jsme se začali o Flat coated retrívra zajímat a dostali nabídku ze sousedního Rakouska, konkrétně od paní Ingrid Grill, která je nyní významnou chovatelkou FCR v Rakousku a tehdy byla také začátečnicí, na koupi dvouleté feny, která se narodila ve Slovinsku u pana Eržena Stefanii a jmenovala se Kajta Mimojska a dostala ČLP 1/91. My jsme jí však neřekli jinak než Kája. Paní Grill měla doma ještě její sestru, která se jmenovala Kara Mimojska a ta zase položila základy chovu FCR v Rakousku. Stručně řečeno můžeme říci, že chov FCR u nás i v Rakousku začal přibližně ve stejnou dobu a na stejném chovatelském základě.
    První krytí jsme plni dychtivého očekávání uskutečnili ve Švýcarsku u významného chovatele retrieverů, měl doma labradory, goldeny a flaty, nutno podotknout, že všechna tato plemena ve velice kvalitním zastoupení. Ženichem byl anglický pes. Jaké bylo naše zklamání, když po měsíci jsme zjistili, že Kája je jalová. Vynaložené úsilí a samozřejmě i finanční prostředky přišly vniveč. Pro úplnost, v této době jsme oba ještě byli zaměstnanci státních lesů. Ale nevzdali jsme se. Samozřejmě jsme informovali paní Grill a ta se nám zmínila o veterinárním lékaři, panu profesorovi Arbeitrovi z Vídně, který jako významný veterinární gynekolog umí spolehlivě zjistit příčiny neúspěchu a určit další postup. Samozřejmě, že vyšetření u tohoto specialisty nebylo také zadarmo, ale důvěru v něj nás posílil ten fakt, že platbu chtěl poukázat až fena prokazatelně zabřezne. Pan doktor určil nejlepší den a hodinu krytí a jelo se krýt. To bylo v březnu 1992 a byly všude v Alpách sněhové kalamity. Tak že jsme se rozhodli krýt u Vídně holandským psem Swallowflight Black Xenios. Krytí se povedlo, bylo na první pohled zřejmé, že i Kája je spokojená. Netrpělivě jsme očekávali ten den, kdy se narodí štěňátka. Narodilo se 13 štěňat, ale z toho pouze pět fen. Těchto pět fen se staly pilířem dalšího chovu v ČR. Jmenovaly se Zina, Zita, Zoe, Zoja a Zuzana z Vlčích luk. Zinu a Zoju jsme si nechali a Zita putovala do Lanškrouna do rodiny ing. Zbyňka Šťastného, chovná stanice Pod Kančím vrchem, Zoe do Klece u Lomnice nad Lužnicí k ing. Zdeňkovi Eisertovi, chovná stanice z Kletecké hráze a poslední - Zuzanu si odvezl pan Jan Kofroň z Vesce u Chocerad.
    V roce 1993 se nám podařilo získat již dospělého psa ze švýcarského chovu, ze známé chovné stanice von Axenfels, paní Kubelbeck, která se zabývá též chovem zlatých retrieverů. Byl to Hortensius von Axenfels, po něm Zita a Zina daly i hnědě zbarvená štěňata, ale jen ve dvou vrzích, později již ne. Do chovu zasáhly hnědá fena Líza z Vlčích luk / po Zitě/ pana Karla Jedličky a Naďa pod Kančím vrchem, která je u ing. Kubeše a ing. Kordy. Tyto hnědé feny, ale nikdy již hnědé potomstvo neměly, protože dalším psem, který zasáhl významně do chovu a stále ještě zasahuje je ICh Ch CZ Melody Makers Hope of Liberty z Dánska, který je takzvaně tvrdě černý a do potomstva nepustí jinou barvu než černou. Hopík, jak mu říkáme, se vyznačuje hlavně dlouhou, velice bohatou srstí a velikou chutí aportovat jak na suchu a zvláště pak ve vodě i pod vodou. O rok později jsme dovezli z Francie psa M'Rub A Dub Style of Fundy Bay's of Naiad, který se vyznačuje vysokou elegantní postavou, výbornou mechanikou pohybu, ale nemá typický nevýrazný čelní stop a tak bohatou srst. Ale dal řadu potomků výborných kvalit, z nichž se nejvíce prosadil ICh Ch CZ Ch SK Zimolez z Vlčích luk pana ing. Jiřího Švába a to i v mezinárodni konkurenci. V roce 1999 k nim přibyl pes Black Amandas Jolly. V roce 2000 jsme dovezli z Francie již pětiletou fenu J'Cheer Up For Me of Fundy Bay´s Naiad, která dala jedny štěňata velice dobré kvality.

Kajta Mimojska (Kája)

Líza z Vlčích luk

ICh Ch CZ Melody Makers Hope of Liberty

 M'Rub A Dub Style of Fundy Bay's of Naiad

 ICh Ch CZ Ch SK Zimolez z Vlčích luk

Standard

FCI-Standard 121 / 28.10.2009  / GB
    16.07.2012  / CZ
 

Země původu: Velká Británie
Datum publikace oficiálně platného standardu: 28.07.2009

Využití: lovecký pes
Klasifikace F.C.I.: Skupina 8 retrívři, slídiči, vodní psi.
                            Sekce 1 retrívři.
                            S pracovní zkouškou.
Celkový vzhled: Bystrý, aktivní pes střední velikosti s inteligentním výrazem, silný bez těžkopádnosti, elegantní, aniž by byl příliš hubený.
Chování / temperament: Obecně obdařen přirozenými vlohami loveckého psa, optimismem a vlídností, které se projevují nadšenou akcí ocasu; spolehlivý a laskavý.
Hlava: Dlouhá a půvabně modelovaná.
Lebeční partie:
Mozkovna: Plochá a středně široká.
Stop: Mírný stop mezi očima, nikdy není zdůrazněn, linie hlavy nejsou konvergující ani divergující.
Obličejová partie:
Nosní houba: Dobré velikosti, s otevřenými nozdrami.
Čelisti / zuby: Čelisti dlouhé a silné, schopny nést zajíce nebo bažanta, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo. Zuby zdravé a silné.
Oči: Střední velikosti, tmavě nebo oříškově hnědé, s velmi inteligentním výrazem (kulaté vystupující oči jsou vysoce nežádoucí). Nejsou uloženy šikmo.
Uši: Malé a dobře nasazené, a nesené ploše přilehlé ke stranám hlavy.
Krk: Hlava dobře posazená na krku; krk přiměřené délky a bez hrubosti; symetricky a šikmo nasazený na plece, dobře přecházející do hřbetu, umožňuje psovi snadno hledat stopu.
Trup:
Bedra: Krátká a kvadratická. Otevřená a dlouhá bedra jsou vysoce nežádoucí.
Hrudník: Hluboký a široký, s dobře vyjádřeným hrudníkem. Přední žebra plochá. Dobře vyvinutý hrudní koš, který se postupně vyklenuje a uprostřed je výrazně klenutý, ale směrem k pánevním končetinám klenutí opět ubývá.
Ocas: Krátký, rovný a dobře nasazený, nesen vesele, ale nikdy nad úrovní hřbetu.
Hrudní končetiny: přední běhy rovné se silnými a kvalitními kostmi.
Lokty: Pohybují se čistě a rovnoměrně podél hrudníku.
Přední tlapy: Kulaté a silné s těsně přiléhajícími a dobře klenutými prsty. Polštářky silné a tvrdé.
Pánevní končetiny: Svalnaté. Měly by být rovnoběžně postaveny a rovné.
Kolena: Přiměřeně zaúhlená.
Nárty: Přiměřeně zaúhlené a hluboko posazené. Kravský postoj je vysoce nežádoucí.
Zadní tlapy: Kulaté a silné s těsně přiléhajícími a dobře klenutými prsty. Polštářky silné a tvrdé.
Chody / pohyb: Volný a plynulý, přímý a rovnoběžný při pohledu zepředu a zezadu.
Srst: Hustá, jemné až střední textury a dobré kvality, co nejhladší. Končetiny a ocas nesou výrazné prapory. Praporce v dospělosti dotvářejí eleganci dokonalého psa.
Barva: Pouze černá nebo játrová.
Velikost:
Upřednostňovaná výška:

Psi: 59 - 61,5 cm (23-24 palce),
Feny: 56,5 – 59 cm (22-23 palce).
Upřednostňovaná hmotnost v pracovní kondici:

Psi: 27-36 kg (60-80 lbs),

Feny: 25-32 kg (55-70 lbs).

Vady: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa a na jeho schopnost vykonávat tradiční práci.
Vyřazující vady:
Agresivní nebo příliš plaší psi
Jakýkoliv pes jasně vykazující tělesné nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován.

Výchova a výcvik

Jeho výcvik je založen na lásce k lidem a je pro ně ochoten udělat cokoliv, jen aby se zavděčil svému pánovi.Vychovává poměrně snadno, majitel však musí být důsledný. Plemeno je velice učenlivé, inteligentní ale někdy svéhlavé. Při cvičení obměňujte cviky tak, aby bylo cvičení pro psa zábavné.Jeho citlivá povaha bezpodmínečně vyžaduje jemné zacházení bez náznaku hrubosti ! Nezapomeňte na odměny.

Povaha

Tito psi jsou aktivní, sebejistí a přátelští. Mezi další povahové rysy patří vytrvalost a inteligence. Flati se projevují živěji a s větší elegancí než ostatní retrievři. Mimořádná přátelskost k lidem i ke zvířatům je součástí vrozených vlastností flat coated retrieverů. Tito psi jsou po větší část dne aktivní. Výcviku se věnují s velkým zaujetím. Velice snadno se učí novým věcem. Jejich přátelskost k lidem se projevuje výraznou touhou spolupracovat se svým pánem.

Flati jsou psi s vynikající inteligencí a fantazií, kteří rádi tropí žerty, proto byste se měli obrnit trpělivostí a tolerancí. Obecně je v knihách psáno, že retrievři mají rádi lidi a speciálně děti, ale flati je milují vášnivě a trvá hodně dlouho než pochopí, že ne každý člověk si s ním chce hrát. Měli byste počítat s tím, že toto plemeno později dospívá (je to okolo 2,5 let) .

Mezi nejvýraznější klady patří – mimořádná chuť k práci ve vodě, velmi jemný stisk čelistí, vrozená záliba v přinášení, snadná ovladatelnost, výborný čich a vytrvalost. Dobře vychovaný flat je výborným loveckým nebo společenským psem. K úloze společenského domácího psa ho předurčuje přátelská a mírná povaha, inteligence, trpělivost a přizpůsobivost. Je nejcitlivější ze všech retrieverů, ale také nejživější, proto potřebuje mnoho pohybu a dostatek zaměstnání.

Péče

Retrívři jsou plemeno, které je na péči velmi nenáročné. Péče o vlastního psa by měla být pro majitele zábavou a sbližováním se svým psem, protože každý pes je vizitkou svého pána. Zdravý pes, v dobré kondici, s lesklou svítící srstí (ale ne tlustý), na první pohled jako by říkal: „Mám se dobře a mám dobrého pána, který na mne dbá."

Flat coated retriever je dlouhosrsté plemeno, proto je potřeba srst několikrát týdně pročesat. Jeho srst nemá tendenci plstnatět, s vyjímkou míst za ušima, kde by k tomu mohlo dojít. Stane-li se že srst zplstnatí, musíme jí vystříhnout.Při údržbě srsti zároveň provádíme kotrolu, jestli pes nemá blechy nebo klíště.

Je nutné čas od času kotrolovat zuby. Některým psům se usazuje na zubech zubní kámen a tím může dojít ke vzniku zánětu dásní. Psovi potom nepříjemně páchne z tlamy. U retrívrů není zánět tak běžný a velmi záleží na tom, čím krmíme.

Využití

Retrieveři jsou psi nejčastěji využívaní v myslivosti. Slouží k přinesení ulovené zvěře. Zdržují se tedy v blízkosti lovce a teprve na jeho povel vyráží do akce. Jako vynikající plavci jsou nejčastěji využíváni k vodním pracím, ale v případě potřeby jsou také slušnými dohledávači. Dohledávka je také jednou z disciplín zkoušek OVVR (Ověření vrozených vlastností retrívrů), které jsou společně s výstavami podmínkou k uchovnění jedince. Původně toto plemeno bylo využíváno rybáři k vytahování sítí z vody. K pobytu ve vodě je ostatně srst i tělo velmi dobře uzpůsobeno.  

V dnešní době jsou však čím dál tím častěji chovaní jako rodinní psi a jsou využívaní při kynologických sportech. Velmi často jsou také využíváni jako psi pro handicapované (vodící, asistenční psi) či psi terapeutičtí. V neposlední řadě je můžeme vidět v rolích psích záchranářů či jako součást policejních složek.

Životní nároky

Pro flat coated retrievera je vhodný život jak v bytě tak i v baráku, ale v domě nesmí bydlet venku v boudě, ale s lidmi vevnitř. Potřebuje několikrát denně dlouhé procházky s fyzickým i psychickým zabavením.

V čem se liší

Flat coated retriever x Hovawart

 x 

Rozdíl mezi těmito plemeny je na první pohled opravdu minimální. Zda se jedná o černě zbarveného hovawarta či Flat Coated retrívra pozná opravdu jen odborník, nebo chovatel, který jedno z daných plemen již nějaký čas chová.

Hovawart je vynikající hlídač, řadí se mezi služební -- pracovní plemena a je schopen výcviku ve stopování, poslušnosti a také v obraně. K lidem je spíše nedůvěřivý a uznává pouze svou rodinu. Flat Coated retrívr je plemeno lovecké a také k lovu používané, přesto čím dál častěji je vyhledáván coby pes čistě rodinný. Je velmi kamarádský, laskavý a vstřícný ke všem lidem, tedy ne jen k rodině. Hlídání nebere zrovna vážně. Co se týče exteriéru, konkrétní rozdíly jsou těžko popsatelné, byť rozdíl v nich je. Flat coated retrívr je většinou lehčí tělesné konstrukce, má užší a mírně delší hlavu, plochou lebku, stop jen lehký a pozvolný, uši malé, krk spíše delší, ocas poměrně krátký, vždy rovný, může být v pohybu nesen i “vesele”, ale nikdy ne nad hřbetem, srst je hustá, jemné až střední textury a tzv.plochá, ojediněle je vidět také v barvě játrově hnědé a jeho velikost se pohybuje mezi 56 a 61 cm. Hovawart měří 58 - 70 cm, tedy je zpravidla o trošku větší, zbarvení srsti je nejen černé (které se vyskytuje nejméně), ale i plavé, či černé se znaky. Čelo má široké a klenuté, stop lehký ale zřetelný, uši daleko od sebe, avšak vysoko nasazené, spíše malé, přesto dosahují nejméně ke koutkům pysků, krk středně dlouhý, záď je mírně spáditá, ocas dosahuje až pod patní kloub (tedy delší než u flata), ne však zcela na zem, podle nálady nesen svěšený nebo zvednutý a to i až nad hřbetní linii, srst má lehce zvlněnou, delší, ale přiléhavou, nejdelší je na hrudi, břiše a ocase. Takže toto jsou vyzdvihnuté rozdíly mezi jmenovanými plemeny, byť povětšinou sotva patrné.

Zbarvení

Černé

Hnědé (játrové)

Žluté

Černý a hnědý flatík

Černý, hnědý a žlutý flatík

Jak psi získají žlutou barvu ?

Vzhledem k tomu, že se ve světě i u nás objevují takzvaní žlutí fleti, což je nestandardní barva, je kolem této barevné varianty řada nejasností, od podezření na křížení s jinými plemeny po vyzdvihování lepších zdravotních parametrů této barevné varianty.

Barva je u FCR podmíněna geneticky. Genetický základ je stejný, jako u labradorů. Za barvu odpovídají dva geny. Oba geny mají jednoduchou dominanci, takže se vždy prosadí dominantní varianta.

Co to znamená? Štěně dědí po jednom genu od každého rodiče. Pro každý znak jednoduše dědičných znaků má tedy každý jedinec pár genů, jeden od matky a jeden od otce. Gen může být dominantní (dá se zjednodušeně říci silnější), který se značí velkým písmenem, nebo recesivní (slabší), značený stejným, ale malým písmenem. Pokud je při jednoduché dominanci pár genů stejný (např. pro barvu srsti BB pro černou nebo bb pro hnědou) je výsledek jasný. Pokud je pár genů odlišný (takzvaný heterozygot) převáží dominantní gen (takže pes Bb bude černý a bude nosič vlohy pro hnědou barvu a polovina potomstva zdědí od tohoto rodiče gen pro černou barvu - gen B, polovina zdědí gen pro hnědou barvu - gen b).

Gen B/b je u fletů, podobně jako u labradorů, zodpovědný za černou nebo hnědou barvu. Černý jedinec může být dominantně homozygotní (BB), nebo heterozygotní (Bb) nositel hnědé vlohy. Na exteriéru psa se to nepozná. Homozygotní (BB) jedinec nikdy nedá hnědé štěně. Hnědý jedinec má vždy geny recesivní (bb) a jeho potomci s černým jedincem mohou být černí nebo hnědí. Pokud se spojí černý pes s genotypem BB a hnědý s genotypem bb, budou potomci vždy černí Bba budou nositeli hnědého genu. Spojení dvou hnědých (bb) jedinců se obecně nedoporučuje, protože dochází k úbytku pigmentace. Genetické vysvětlení tohoto jevu neznám, ale je pozorován u více plemen se stejným typem dědičnosti barvy srsti (např. u dalmatinů).

Gen B/b je tedy zodpovědný za hnědou nebo černou barvu srsti, což jsou barvy standardní. Jak do toho spadá žlutá barva?

Za žluté zbarvení srsti je zodpovědný gen E/e takzvaný „zesvětlující gen“, neboli gen pro světlou barvu. Oba geny (B/b a E/e) jsou na sobě nezávislé. Dědičnost zesvětlujícího genu podléhá stejným pravidlům, jako dědičnost černé a hnědé barvy. To znamená, že všichni nositelé kombinace EE nebo Ee budou tmaví (černí nebo hnědí) a pouze nositelé kombinace ee budou světlí (žlutí) bez ohledu na barevný základ, daný genem B/b. Pro názornost jsou všechny kombinace včetně výsledné barvy srsti uvedeny v tabulce. Mezi žlutými bude jediný rozdíl v tom, že jedinci bbee (obě varianty recesivní) budou mít žlutou srst a hnědý pigment nosu, protože jde o zesvětlení hnědého psa. Jedinci BBee  a Bbee budou mít černý pigment nosu, protože jde o zesvětlení černého psa.

U fletů je žlutá barva nestandardní a nežádoucí. Proto jsou z chovu žlutá štěňata vylučována a frekvence genu v populaci je nízká. To je i důvod, proč je narození štěňat s touto barvou vzácné. Vzhledem k tomu, že je dědičnost světlé barvy recesivní, musí oba standardně zbarvení rodiče být nosiči zesvětlujícího, žlutého genu (genotyp Ee). Z hlediska chovu je samozřejmě možné používat heterozygotní rodiče, ale není doporučené opakovat spojení rodičů, u nichž se ví o přítomnosti žlutého genu. Rodiče, po kterých se vyskytlo v odchovu žluté štěně, jsou přenašeči recesivního genu e pro žlutou barvu a u těchto linií by měla být věnována zvýšená pozornost výběru partnera pokud možno z nezatížené linie. V zahraničí je možnost genetického vyšetření (inzerovaná cena 85 USD), u nás o této možnosti nevím.

Na gen pro žlutou barvu není vázáno žádné jiné dědičné onemocnění. Proto není důvod žlutá štěňata utrácet. Na druhé straně jde o nežádoucí barvu, takže není důvod tuto raritu šířit. Pokud dávají chovatelské kluby doporučení ohledně prodeje štěňat, navrhují, aby se štěňata prodávala jako nechovná s vylučující vadou. Samozřejmě se s tímto omezením vystavují i průkazy původu.

Odchov žlutých FCR není ani chovatelské pochybení, ani přednost. Jde o dědičnost znaku, který je v plemeni vzácně přítomen, ale je považován za nežádoucí. U plemene labrador, které má s fletem společné předky,  je dědičnost žluté barvy podmíněna stejnými geny.

Žlutý flat coated retrívr - hnědý nos

Žlutý flat coated retrívr - černý nos

KONEC